|
|
Proměna postavení nevysídlených Němců v Československu v letech 1945-1953.
Kaufholdová, Jenny ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
V poválečném období byla Československá republika vystavena mnohým problémům a náročným změnám. Jeden z nejtěžších úkolů spočíval především v její obnově, jež měla vést k vytvoření národního státu bez německé menšiny. Celá záležitost se ovšem nejevila jednoduše a narážela na četné komplikace. I když byl poválečný cíl nakonec prohlášený za úspěšný, nebyl dokončen zcela kompletně. Přes veškerá opatření zůstala po roce 1946 v Československu část nevysídlených Němců. Způsob, jakým se k nim přistupovalo, závisel na mnoha faktorech. Souhrnně se však nevysídlení Němci stále nacházeli na okraji společnosti. Jejich postavení se v období třetí republiky postupně měnilo, rozhodující zvrat však nastal poté, kdy Komunistická strana Československa upevnila v únoru roku 1948 svoji moc. Aby se naplnily motivy a ideály nového režimu, musel se změnit i dosavadní přístup k Němcům, kteří v Československu zůstali. Práce se zaměřuje na časové období od konce druhé světové války a mapuje proměnu postavení nevysídlených Němců dle historicky podmíněných událostí až do roku 1953. Porovnává postoje k Němcům v politickém systému třetí Československé republiky a v komunisticky ovládané Československé republice po roce 1948 a zkoumá případné rozdíly.
|
|
|
Českoslovenští Židé v Izraeli po druhé světové válce
Šafirová, Lucie ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent) ; Mlynář, Jakub (oponent)
Následující disertační práce se zaměřuje na židovskou menšinu v Československu, která se rozhodla v poválečném období emigrovat do Izraele. Propojením historicko-sociologického poznání kontextu doby a analýzy narativních rozhovorů s pamětníky zachycuje, jak probíhala emigrace z Československa, odkrývá motivační faktory vedoucí k opuštění země, umožňuje porozumět roli sionistického hnutí, spolků a organizací. Nastiňuje, jak vypadala adaptace v Izraeli a jaké oblasti byly pro pamětníky v nové zemi klíčové. Zachycuje vazbu emigrantů na zemi původu. Klíčová slova židovská menšina, poválečné období, sionistické hnutí, emigrace do Izraele, adaptace v Izraeli
|
|
|
Odsun Němců ze Sušicka
Lukešová, Dagmar ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na jednu ze stěžejních událostí, která provázela první poválečné roky v Československu, a sice odsun německých obyvatel. Pozornost je věnována území bývalého okresu Sušice v jihozápadních Čechách, kde žila početná německá menšina. Samotná Sušice byla vždy městem s převážně českým obyvatelstvem a ani nebyla po roce 1938 přičleněna k Německé říši. Hranice se však nacházela těsně za městem a v mnoha obcích spadajících do okresu byl silný germánský vliv. Po roce 1945 to byl právě Okresní národní výbor Sušice a Místní národní výbor Sušice, který řešil otázku vysídlení Němců. Během roku 1946 a počátkem roku 1947 probíhal organizovaný odsun německých obyvatel z této oblasti. Vysídlení proběhlo ve dvanácti hlavních transportech. Na konci čtyřicátých let probíhal ještě tzv. dodatečný odsun. Většina německých obyvatel se usídlila těsně za hranicemi v Bavorsku a bavorských lesích. Šumava v poválečných letech zaznamenala velký úbytek obyvatelstva a vzhledem k tomu, že nešlo o příliš atraktivní oblast z hlediska obživy ani přírodních a povětrnostních podmínek, mnoho vysoko umístěných šumavských obcí zcela zaniklo. Zbytky zaniklých vesnic a osad můžeme pozorovat na mnoha místech šumavských lesů dodnes. KLÍČOVÁ SLOVA Odsun Němců, okres Sušice, 1945-1947, poválečné dějiny
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Československo-rumunské vztahy v letech 1944-1948
Šisler, Filip ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o bilaterálních vztazích mezi Československem a Rumunskem v prvních letech po druhé světové válce. Zaměřuje se především na výzkum vztahů politických a hospodářských. Po úvodu následuje stručný souhrn tradice dvoustranné spolupráce v rámci Malé dohody. Další kapitola se zabývá jednáním rumunských exilových politiků o příměří se Spojenci za asistence diplomatů čs. exilové vlády. Následující část popisuje a analyzuje proces znovunavázání diplomatických styků mezi ČSR a Rumunskem po skončení války. Po ní je zařazena kapitola o situaci Čechů a Slováků v Rumunsku v letech 1944-1945. Nezbytnou součástí práce jsou pasáže o účasti rumunských vojsk na osvobození československého území a o poválečné reemigraci českých a slovenských krajanů z Rumunska zpět do ČSR. Následující oddíl hovoří o postoji ČSR vůči přípravě mírové smlouvy s Rumunskem na konferenci v Paříži roku 1946. Předposlední kapitola se věnuje hospodářských stykům mezi oběma zeměmi, přičemž hlavní důraz je kladen na jednotlivé bilaterální ekonomické a obchodní dohody, na československou humanitární pomoc extrémním suchem a hladomorem postiženým regionům v Rumunsku a na zaměstnávání rumunských zemědělských dělníků v pohraničních oblastech našeho státu. Závěrečná kapitola sleduje genezi spojenecké smlouvy mezi...
|
|
|
Negativní utopie v období meziválečném a poválečném
NOVOTNÁ, Michaela
Tato diplomová práce se zabývá charakteristikou a interpretací negativních utopií z meziválečného a poválečného období. Metodologicky bude práce opřena o teorii reprezentace, na negativní utopie tak bude nahlíženo jako na produkty dobového dění a myšlení. Cílem této práce je zamyslet se nad tím, jakým způsobem se v meziválečných a poválečných negativních utopiích otiskují dobové diskuze a představy o světě, společnosti a člověku. Utopie meziválečného a poválečného Československa budou zvažovány v dobovém kontextu. V rámci jednotlivých kapitol bude analyzován vztah antiutopického žánru k dobovému myšlenkovému horizontu. Diplomová práce se ptá na to, jakým způsobem negativní utopie reagují na proměňující se svět a na válečné a totalitní zkušenosti dvacátého století.
|
host ::
RSS.